VISCUM ALBUM - JMELÍ BÍLÉ
Štědrému dnu předchází Zimní slunovrat. Ten letos připadne na sobotu 21.prosince, ten den nastane nejtemnější a nejhlubší noc roku. Bylinky se už v dobách předkřesťanských, v době Keltů, sbíraly vždy výlučně v té světlejší polovině roku, kdy jsou nejsilnější, mají největší léčivou sílu – tedy až do chladných mlžných listopadových dní, do „Samhainu“, kdy duchové mrtvých putují zasmušilou přírodou. Od této chvíle jsou bylinky bez léčivé moci. Poslední bylina, která se směla trhat, byl hořký pelyněk (Artemisia vulgaris), který v okolí Huntířova potkáte hojně při okraji lesních cest. Jeho šedými popelavými listy a lodyhami se potírala i plnila husa (nám známá jako sváteční Svatomartinská husa). Symbolika divokých hus jako znamení zimy vychází z faktu, že tito tažní ptáci nemohou spásat zmrzlou trávu, odletí tedy vždy jeden den před nástupem mrazu k jihu. Divoké husy ohlašovaly střídání roční doby, byly pro Kelty zvláště posvátné. Po snědení obětované husy se už nesměly trhat žádné byliny – až na jednu – Jmelí bílé (Viscum album).
Jmelí bílé ve skutečnosti není jakoby „řádnou“ rostlinou, protože nezapouští kořeny do země, sedí si ve vysokých větvích stromů jako cizopasník.
Jmelí je silně rozvětvený poloparazit, který je ke své hostitelské rostlině uchycený pomocí savých kořenů. V zimě nese sytě zelené kožovité listy, v létě nažloutlé. Bílé bobulky jmelí sedí v jeho úžlabí větviček jako perličky, při rozmáčknutí jsou lepkavé a při vnitřním užívání jedovaté.
Jmelí roste na dubech, topolech, ovocných stromech, lípách, jedlích a borovicích. Je léčivé od začátku října do začátku prosince a pak až v březnu a dubnu a nejvíce léčivé je to, které roste na ovocných stromech. Sbírají se především jeho listy a pokud byste si z něj chtěli připravit čaj, louhuje se 12h zásadně ve studené vodě!
Jmelí bílé má významné místo v mytologii a naší kultuře, bylo vždy jednou z nejposvátnějších bylin našich předků, na něž tak magicky působilo, protože nekořenilo v zemi, ale rostlo si vysoko mezi nebem a zemí. Bylo považováno za jakousi zvláštní „mezibytost“, za jakýsi most mezi žijícími a zemřelými. Stalo se tak symbolem Dušiček a Zimního slunovratu. Ve vánoční době se zavěšují kytice jmelí nad práh dveří a kdo pod nimi projde, ocitne se v časovém „meziprostoru“, ve kterém neplatí žádná společenská pravidla a konvence. A potká-li se pod kyticí jmelí muž a žena, ať je to kdokoliv, smějí se bez zábran líbat.
Tady bych přešla na léčivé účinky této bylinky a mezi ně patří právě její dobrý účinek na neplodnost. Jmelí je mimo jiné i dobrou ženskou bylinou, pomáhá při přechoudu (klimakterium), zánětu dělohy a poruchách menstruace, ale i celkově na krevní oběh, cévy, křečové žíly, hormonální poruchy, křeče, krvácení z nosu, na srdce. Dnešní věda a lékařství využívá extrakty z listů jmelí formou injekcí jako imunitu stimulující a rakovinu zpomalující prostředek.
Až si z trhů donesete domů větvičku jmelí, pomyslete na to, jak je příroda kouzelná. Jak to magické a mystické tolik souvisí i s pragmatickým vysvětlením, které nám dnešní doba může předložit a prosím, pokud budete mít příležitost, s pokorou si dejte láskyplný a vášnivý polibek.
