AMANITA MUSCARIA
V září roku 2022 zemřel jeden z mých oblíbených autorů etnobotanik a etnofarmakolog Christian Rätsch. Jeho knihy mne dost zásadně ovlivnily a díky nim jsem dokázala uchopit a vnitřně popsat svůj osobní vztah s rostlinami.
Psal o nich způsobem, který byl nevídaný!
Nahlas jsem předčítala několik pasáží na večírcích lidem, kteří k rostlinám až na své fíkusy mají na míle vzdálený vztah, přesto s napětím poslouchali.
S blížícím se časem zimního slunovratu vám o ní ráda taky něco povím....a budu pevně doufat, že se vám tento symbol Vánoc hluboce dostane pod kůži a pochopíte jeho vskutku obřadní význam. Zkusím vám popsat prastarý rituál ze Sibiře. Je to pro silnější povahy, jen upozorňuji.
Začíná to „předžvýkáním“. Sušené plodnice muchomůrek červených měly za úkol, pro jejich nepříjemnou chuť, mužům, kteří se se tak přímo účastnili rituálu, předžvýkat ženy. Ženy takto předžvýkaly sušené houby v takové malé kuličky, které pak muži spolkli najednou jako pilulku. Asi po čtvrté houbičce účinek začal. Šílený výraz se vlil mužům do očí, ztratili takřka kontrolu nad svými končetinami, trhat sebou, hlasitě zpívat, řvát. Dostavil se záchvat zuřivosti. V ten moment jim ženy podaly diskovité bubínky ze sobí kůže určené k náboženským účelům, které vlastnila každá rodina. Propukl nepopsatelný divoký tanec a zpěv doprovázený ohlušujícím bubnováním a pobíháním uvnitř sibiřské jurty, uprostřed sibiřské krajiny. Tančili do úplného vyčerpání a pak padli k zemi jako mrtví do velmi hlubokého spánku, při kterém jim vytékaly sliny z úst.
Právě pro tento spánek se obřad provádí. Omámeným se při něm zdají ty nejkrásnější a nejfantastičtější sny. Sny, v nichž spící nalézá vše, co si kdy přál.
Z takového spánku se omámený po chvíli vzbudí a zase se koná koncert zuřivosti, tance, běsnění, po kterém znovu upadá do fantastického snění. Jed z muchomůrky se však vylučuje močí, moč omámeného člověka vykazuje stejné účinky jako sama muchomůrka. Sibiřští Korjaci proto považovali za naprosté mrhání touto tekutinou – ženy proto přinesly nádobky, do kterých se muži přede všemi vymočili. Předmětná nádobka byla používána výhradně k tomuto účelu a Korjaci ji vozili i s sebou na cesty. Jakmile se některý z nich ze spánku probudil a uviděl naplněnou nádobku teplou močí, neváhal ji bez okolků vypít. Tak tato „Jízda“ opět nabývala na intenzitě a zběsilost byla střídána okamžiky naprostého klidu a snění.
Šílené, co? Podle názoru domorodců však má muchomůrka oproti alkoholu v sobě sílu poodhalit svému konzumentovi budoucnost. Je-li totiž před zkonzumováním houby patřičným způsobem a s patřičnou formulací vysloveno přání nahlédnout do budoucnosti, toto přání se ve snu uskuteční.
Je mnoho zpráv o tom, že pohanské národy užívaly muchomůrky k rituálům a účelům snění, ve kterém se chtěli spojit v době zimního slunovratu, Samhainu, se svými předky a požádat je ve snech o radu do nového roku.
Budu k vám upřímná, jsem celkem ráda, že tento zvyk se nezachoval a nemusím k bramborovému salátu s kaprem usrkávat teplou moč a pak týden uklízet dům po vlastním divokém běsnění.
Muchomůrky mají špatnou pověst jedovatých hub, prý však skutečně ovlivňují paranormální schopnosti. Mám jejich symbol ráda – muchomůrka je prostě parádnice. Dokonale krásná. Roste ve všech částech světa, obsahuje cholin, acetylcholin, muskarin, muscazon a kyselinu ibotenovou, z níž vzniká silně psychoaktivní muscimol.
Pomyslete na tu zběsilou jízdu Sibiřanů, až Muchomůrku potkáte v lese, a zaradujte se! Trochu divokého běsnění aspoň ve snech v této temné hluboké době vám všem přeji!!!
