Je to "mastný"!

Pamatuji si své začátky s přírodní kosmetikou. Bylo to v čase, kdy se mi narodil první syn. V té době jsem pochopila, že ty voňavé přípravky na miminko jakoby na miminko nebyly určené. Novorozeně se mi po nich často ošklivě osypalo pupínky, kůžička reagovala podrážděně a pak přišel atopický ekzém. Tak to je ten zlom, kdy jsem se začala poprvé zajímat o složení kosmetických přípravků a co stojí za tím, že ty věci tak hezky intenzivně voní nebo pění nebo promašťují. Poprvé jsem pochopila, že to může být pořádný koncentrát chemikálií. Taky mi došlo, že čím méně toho na děťátko dám, tím lépe. V té době jsem také byla ještě neznalá jiných alternativ a přijde mi, že přírodní kosmetika nebyla ještě tak úplně „in“. Ale změnilo se mnoho. Od té doby jsem se zajímala nejen o etikety krémů a mastiček, ale i o etikety potravin. Zkoumala jsem nejen jaké je jejich složení, ale i co stojí za tím, než se nám dostanou na stůl nebo na poličku v koupelně. Jestli trpí slepice v kleci nebo testovaný králík v laboratoři.

Ale zároveň – chtěla jsem se parádit, malovat se řasenkou, barvit si nehty, pudrovat se tvářenkou. Musím přiznat, že to byl pro mě složitý přerod – všechny ty přírodní malovátka prostě nefungovala jako ta běžná. Nekryla dokonale, nenanášela se tak jednoduše, nevydržela tolik, barvy na vlasy neobarvovaly a deodoranty prostě nefungovaly. Musela jsem vyzkoušet a utratit spoustu peněz, než jsem se v tom začala orientovat a mnoho žen, které chtěly také přejít na přírodní kosmetiku, to vzdaly. Přiznám se, že na chvíli i já.

V době mé kosmetické revoluce jsem pracovala v bance v expat centru. Pracovní dress code byl business. Boj s propocenými koláči na halence byl na denním pořádku a byl úmorný. Stejně tak líčení. To přírodní prostě celý den nevydrželo „dokonalé“. Zakopaný pes ale nebyl v přírodní kosmetice. Byl v mém pohledu na sebe samou. Až po čase jsem zjistila, že dokonalá jsem právě bez té dokonalé masky. Dokonalá jsem taková jaká jsem. Že pocení je přirozený proces a že se člověk prostě v horku potí, že to tak příroda zařídila. Přišla jsem i na některé vychytávky – třeba když si vezmete bílou nebo černou košili, propocené podpaží není tak nápadné, na rozdíl od šedých nebo modrých odstínů. Důležité je „nesmrdět“ a to není nereálný počin – zápachu brání třeba tea tree nebo pačuli, stačí si vybrat ten správný přírodní deodorant, který zabrání množení se bakterií, které mohou za nežádoucí zápach, nebrání však pocení. A pokud si stále nevoníte, tělo vám může dávat najevo, že se zbavuje něčeho, co mu dáváte a ono to nechce. Mohou to být třeba některé druhy potravin.

Dost často narážím na tyto věty od svých zákaznic:

"Není to moc mastný?"

"To je mastný, po tom se budu lesknout!"

"To mi ucpe póry, mám pak černý tečky na nose!"

"Je to moc mastný (drahý)!"

Přírodní kosmetika jako ta moje je taková renesance v kosmetice a potřebuje trochu osvěty. Hydratační krémy, které kupujete, často obsahují tu nejlevnější složku a tou je voda. Co se stane se skleničkou vody, když ji necháte stát týden vedle umyvadla? Zkazí se. Aby se voda v krémech nekazila, musí se, prostě musí, zakonzervovat. Navíc voda pleť spíš vysušuje, takže o hydrataci bychom se mohli ještě pobavit. Přejít z běžných hydratačních krémů obsahujících vodu na 100% přírodní krémy jako jsou ty od Pimpinelly je velká změna (k lepšímu!) a stačí si pár dnů zvyknout.

Po nanesení se vaše pleť bude zdát být opravdu jiná, než s konvenčním krémem s obsahem vody, ale během pěti minut se krém krásně vsákne a nepocítíte ŽÁDNÝ pocit mastnoty. Pokud máte mastnější pleť, volte spíše krémy obsahující olej jojobový v kombinaci Ylang Ylang. A kdo chce hydratovat i vodou? Zhotoví si zkrátka svou emulzi přímo na místě před umyvadlem a to naprosto jednoduše – čerstvou vodou z kohoutku nebo květovou vodou si ovlažíte obličej a pak nanesete buď krém nebo pleťový olej.

Kelímek je tedy koncentrovaná péče a vydrží vám dlouho, nanášíte jen malé množství. Proto se může zdát, že přírodní kosmetika je i mastná – drahá. Kam dáte jen poctivé a kvalitní věci a nic jiného (žádné ředění, nastavování), tam jde i cena trochu nahoru.

Přírodní kosmetika není moc o překrývaní – je hlavně o tom dát najevo, jací jsme. Nepřekrývat, hýčkat se, hladit se. To, že dnes čtete tento můj příspěvek znamená, že jste se asi taky začali zajímat o etikety a že slovo přírodní není jen taková ta „trendy věcička“. Znamená to, že zkoumáte, hledáte, bádáte a taky objevujete. Možná taky, že se máte rádi, že máte rádi své blízké, které možná něčím skutečně přírodním chcete potěšit. A to je právě ta podstata věci…

To je to, co hledáte v té etiketě – sami sebe!